středa 26. května 2010

štědřenec obecný (odvislý)



V celé rostlině je přítomen zejména chinolizidinový alkaloid cytisin, který je chemicky podobný nikotinu, a také alkaloid laburnin. V semenech je cytisinu 1,5 až 3%, v sušených listech 0,3% a v květech okolo 2%. Dále je obsažen cholin, enzym ureasa, kyselina jablečná, v listech glykosid laurocerasin, v kůře pektin a v květech violaxanthin a peroxydasa.
Toxický je cytisin, otrava se objevuje velmi brzy po požití (cca za 30 minut) a projevuje se zvracením, průjmem, celkovou skleslostí, studeným potem, ospalostí nebo naopak blouzněním a halucinacemi, svalovými záškuby a křečemi, zorničky se rozšiřují, v těžkých případech se dostavují poruchy srdeční činnosti, zástava dechu a smrt, která může přijít ve velmi krátké době, někdy již během jedné hodiny. V drtivé většině případů však otrava nemá takto fatální důsledky, neboť štědřenec obvykle bývá ještě dříve, nežli se jeho účinné látky stačí vstřebat, spontánně a prudce vyzvracen. Nicméně otravy byly pozorovány zejména u dětí, které mohou zaměnit lusky štědřence za lusky hrachu nebo které ze zvědavosti okusují jeho nasládle chutnající větvičky. Uvádí se, že pro dítě tvoří smrtelnou dávku pouhá 2 semena (nebo 5 květů), takže otravy nelze rozhodně podceňovat a u postiženého je třeba vyvolat okamžitě zvracení (není-li spontánní), podat mu aktivní uhlí a co nejrychleji přivolat lékařskou pomoc.

V minulosti se užívalo natě při léčbě migrény, hysterie, melancholie, při otravě arsenikem a při léčbě jaterních chorob. V současnosti již se naštěstí štědřence v lidové medicíně neužívá (vyjma homeopatie). Pro lékařské účely se z lusků izoluje cytisin, který se používá např. v přípravcích na odvykání kouření.

Žádné komentáře:

Okomentovat